Neřešte to a k doktorům jděte po 3. roce, pokud nebude mluvit. Dle Vašeho textu i komentářů níže je vidět, že máte pohodové zdravé dítě, kterému se nechce mluvit. A proč taky? Vždyť vše, na co si vzpomene, mu rodiče dopřejí, aniž by hlásku vydalo (a je to tak správně v tomto věku), stačí ukázat nebo se zamračit a spustit moldánky. Moje starší dcera mluvila ve dvou letech jak kulomet, pomalu i "r" a "ř", ale pořád čurala do plínek. Zahoďte tabulky a seznamy závad a užívejte si žvatlání. Až bude mluvit, budete rádi, že občas zavře pusu, když usne.

 zrovna jsem to chtěla napsat, naše ratolest chodila od deseti měsíců a od stejné doby žvatlala a to tak, že od rána do noci, tudíž bych v té době hned měnila za malého tichého peciválka. Každé dítě je jiné, hlavně se nestresujte. 

PS: autore, ty krabice, na té fotce v perexu, si malá nasadila sama?

Pane Rulfe, pokud to Vaši paní uklidní, raději si k odborníkovi zajděte, tím určitě nic nezkazíte. Ale z vlastní zkušenosti bych si troufla odhadnout, že až dcerka pochopí, jak mocným nástrojem řeč je, bude jí to mluvit tak, až si občas budete přát, aby bývala zůstala tím mlčenlivým miminkem s potřebou jediného slůvka :-D

Můj syn začal mluvit až před 3. rokem, tak akorát abych stihla (skoro) zešedivět, že mi ho nevezmou do školky (a pak aby ho vzali). Teď je mu 9 a občas bych to vrátila zpět (i když jeho jediné slovo bylo NE a pak jen ukazoval s neartikulovaným řevem na to, co chtěl. To tedy měl smůlu, protože na písknutí, lusknutí a řvaní já prostě nefunguju - tak zjistil, že si pro spoustu věcí může dojít sám a pokus o navázání komunikace zatvrzele odmítal i nadále)...

:-) Díky moc, samozřejmě k odborníkovi zajdeme, už jen pro ten klid. Spíš jsem chtěl mít protipól všech těch pouček. No já jsem tatínek, který na písknutí, a hlavně pohopsávání s ručičkama nahoru a smutným kukučem jak od kocoura ze Shreka (to umí po mamince) reaguju. Holt tatínek vs. dceruška. Doufám jen, že budu mít jednou dost síly se na ni dívat spravedlivě a nezkazit jí charakter rozmazlováním. A že k tomu mám sklony.

Čím dál tím více dětí trpí problémy, jako je autismus či hyperaktivita. Je to způsobeno hlavně konzumací (jak u rodičů, tak u dětí) aspartamu, glutamátu, fluoridových iontů a hliníku. Ten se navíc v nebezpečném množství dostává do těla při očkování.

No, naše malá sní kdeco, ale chroupat hliníkový plech jsem jí ještě neviděl. Snažíme se, aby měla zdravou stravu.

A co už vůbec nechápu je, že jakmile je dítě nekomunikativní, hned v tom někteří hledají autismus

Jako s mým synovcem - ten si vydržel hrát hodiny s vláčky a kolejemi, nereagoval ani na návštěvu. Takže jakási moudrá hlava usoudila, že bude asi autista. Prdlajs autista, je z něj naprosto naormální mladý muž

No, jen jsme zvědaví, co na to pak doktorka. Ony ty normy přece jen nějaké jsou. Asi s sebou vezmeme klávesy a kytaru, na to vydrží brnkat hodiny. Mozart to zvládal až ve třech. Sice je to zatím hudba spíš abstraktního charakteru... :-)

Tyhle mateřské spolky, to je zlo:-))

Buďte v klidu, je jí rok a půl, to má podle někoho chytrého recitovat básně?

No, mám za to, že jsem někde zaslechl, že jedno z těch geniálních dětí umí celou sestavu tancování s Míšou a jiné zase básničku.

Moje děti v roce a půl moc nemluvily. Dělat paci, pa a podobné věci odmítaly, opakovat slova a gesta a dělat cvičenou opičku je otravovalo.  Přesto oba vystudovali VŠ. Děti jsou prostě různé a porovnávat je s ostatními je nemoudré. Každé se vyvíjí jinak. Pokud to ale vaše  žena potřebuje slyšet od odborníka, nebraňte jí v tom. Dítěti to neublíží.

Souhlasím, to si myslím také, usilovně jsem hledal na netu, ale nikde jsem třeba nezjistil, kdy poprvé Einstein řekl máma a kdy si poprvé řekl o e-e na nočník.